Mnohdy se zapomíná, že samotná splátka u hypotečního úvěru není jediný náklad, který se s vlastním bydlením pojí. Na kolik klienta skutečně půjčené peníze vyjdou, vyjadřuje roční procentní sazba nákladů (RPSN). Banky do jeho výpočtu musí zahrnout všechny své jednorázové i pravidelné poplatky a správní náklady související s poskytnutím úvěru. Jde například o předpokládaný poplatek za vklad zástavní smlouvy do katastru nemovitostí, a to včetně předpokládané výše poplatku za úřední ověření jejího podpisu, dále také bankou nabízené pojištění, ale už ne pojištění, které si klient zajistí sám. „Praxe je ovšem taková, že přesnější výpočet RPSN klient od banky nebo stavební spořitelny dostane až po schválení úvěru v rámci tzv. ESIPu (předsmluvní informace povinně předkládané současně s úvěrovou smlouvou),“ míní Jiří Kryl, hypoteční analytik společnosti Broker Trust.
Za poskytnutí či odhad
Vedle úroku mezi hlavní náklady u některých bank patří poplatek za poskytnutí úvěru. Ten se může pohybovat v řádu několika tisíc korun, v závislosti na ceníku dané banky. „V současné době však dochází na trhu ke změně a od tohoto poplatku se pomalu ustupuje. Může mít však podobu poplatku za tzv. vyhodnocení žádosti o úvěru,“ říká Martin Novák, hlavní analytik Broker Consulting.
Dalším poplatkem, který na žadatele čeká, je poplatek za odhad. Ceny se opět liší, ale u bytových jednotek se ceny pohybují od 500 korun do 1 500 korun a u rodinných domů to bývá od 4 000 do 5 000 korun. Minimálně dalších 1000 korun pak žadatel dá za návrh na vklad zástavního práva na místně příslušném katastru nemovitostí. Tento se platí přímo katastrálnímu úřadu. Co se týče poplatků za vedení účtu, ze kterého je úvěr splácen, tak v dnešní v době, banky již takový účet nabízí zdarma. Někde se ale můžete setkat s podmínkou mít u banky klasický běžný účet. V případě této podmínky je pak bezplatné vedení účtu někdy podmíněno určitou příchozí částkou na tento účet.
Pojištění splátek
S čím by však zájemce o hypotéku měl počítat, jsou náklady na doplňkové služby, jako je pojištění schopnosti splácet a třeba pojištění nemovitosti. Pojištění nemovitosti, které je v zástavě pro banku, je většinou povinné. „Platí jednoduché pravidlo, že čím je nemovitost dražší či starší, tím většinou je vyšší pojistné,“ upozorňuje Novák. Pojištění schopnosti splácet pak povinné není, ale jeho sjednání s sebou může nést výhodu snížení úrokové sazby a tím pádem dosažení nižší splátky úvěru,“ upozorňuje Martin Novák. Klient by pak měl udělat jednoduchou úvahu, zda se mu sleva na sazbě vyplatí oprati zaplacenému pojistnému a nabízenému krytí. Opět v závislosti na výši úvěru se pohybujeme od stovek korun k několika tisíci korunám měsíčně.
Banka může mít ve svém sazebníku i poplatek za tzv. čerpání úvěru. Tedy za to, že banka po tom, co splníme určité podmínky, jednoduše pošle peníze. Tento poplatek se pohybuje v rozmezí 500 korun – 1 500 korun. Některé banky si také účtují tzv. poplatek za rezervaci prostředků. Tento poplatek je pak vyjádřen procentním podílem na úvěru a má motivovat klienty, aby s tzv. čerpáním úvěru neotáleli. Asi poslední poplatek je za nenačerpání úvěru. Tento poplatek je většinou ve výši 5 procent z nenačerpané částky úvěru. „Může to znít paradoxně, ale situace kdy klient úvěr nepoužije, tedy jej nenačerpá, je docela častá a poměrně finančně bolestivá, dodává Novák.
Co si ještě zjistit
Při rozhodování o konkrétní nabídce hypoteční banky je dobré ptát se také, jak banka nastaví podmínky čerpání, resp. které doklady vyžaduje. Je to důležité zejména u výstaveb a rekonstrukcí. Výhodné je, když můžete čerpat bez faktur, peníze dostáváte na účet a vždy jen přinesete protokol o tom, co jste „prostavěli“. Banky také nabízejí odlišné podmínky pro předčasné splacení úvěru, což může pro klienta v budoucnu znamenat buď úsporu, nebo naopak extra náklad v řádu desítek tisíc korun.
Více na „Za co bance ještě zaplatíte“
